Přečtěte si potřebné informace, které Vám dává k dispozici JR SOLAR CZ

Fotovoltaika v posledních letech prochází bouřlivým vývojem, trh s fotovoltaikou vykazuje meziroční nárůst o 15%. Fotovoltaika prožívá nebývalý boom v sousedním Německu, Rakousku a jižních evropských státech, velkým hráčem na trhu s fotovoltaikou je energeticky deficitní Čína. USA oznámily výraznější podíl sluneční energie na celkové výrobě díky novým technologiím, zvyšování podílů obnovitelných zdrojů je prioritou i Evropské komise, potažmo české vlády, do roku 2010 bychom měli dle indikativních cílů zvýšit podíl obnovitelných zdrojů z přibližně 5,1% (2007) na 8%, resp. 20% do roku 2020, tyto priority se promítly i do výkupních cen elektřiny ze Slunce (12,89Kč/kWh bez DPH). Na tomto podílu obnovitelných zdrojů se bude výrazně podílet i fotovoltaika, jejíž cena díky zvyšujícím se objemům výroby i prodejů konstantně klesá a díky investicím do inovací roste životnost a účinnost fotovoltaických panelů. Současným problémem trhu s fotovoltaikou je nutnost použití křemíku, který je stále ještě relativně energeticky náročný na výrobu a v současnosti je nedostatkový. Tyto faktory bohužel cenu fotovoltaických panelů naopak zvyšují. Budoucnost fotovoltaiky je v tenkovrstevných nekřemíkových technologiích, které umožní, že během následujících 10 let bude díky ceně a účinnosti výroby energie ze slunce plně konkurenceschopná s energií vyrobenou z fosilních paliv nebo s atomovou energií, tedy přibližně na 10% až 20% dnešních pořizovacích a výkupních cen. Vliv německých trendů v ČR slibuje i u nás už dnes výraznější rozvoj tohoto energetického odvětví, bohužel opačného názoru je Ministerstvo průmyslu a obchodu, pro které je fotovoltaika pouze nevydařeným experimentem.

Zásadní výhodou výroby elektřiny ze slunce jsou nulové emise skleníkových plynů do ovzduší, nulová produkce radioaktivního odpadu, nulová nutnost jakéhokoliv paliva nebo dodatečného zdroje energie a relativně nízké náklady na údržbu a provoz fotovoltaických elektráren. Sluneční elektrárny pro svou produkci nepotřebují žádné turbíny, elektrická energie vzniká přímo na polovodičích článků, materiály využitelné při výrobě fotovoltaických článků jsou recyklovatelné. Naopak zásadní nevýhodou (stejně jako u ostatních alternativních zdrojů) je vliv klimatických podmínek na objem produkce, v případě že nejsou ideální podmínky, razantně klesá objem vyrobené elektrické energie, oblačná obloha sníží objem výroby přibližně na 30%, bez přímých slunečních paprsků při zatažené obloze vyrábí fotovoltaická elektrárna pouze přibližně 10% svého nominálního výkonu. Dále je problémem nevyrovnanost výroby v rámci roku, největší produkce je dosahováno během letních měsíců, kdy je nejvíce slunečních dnů, objem výroby po zbytek roku je nesrovnatelně nižší. Z pohledu národního energetického hospodářství tedy vyvstává problém, jakým způsobem řešit potenciální výpadky alternativních zdrojů energie (slunce, vítr, voda), případně jak energii z obnovitelných zdrojů akumulovat tak, aby byla využitelná v jiný čas, než právě při ideálních slunečních nebo větrných podmínkách.

Potenciál fotovoltaických elektráren je rozdělen do menších systémů na střechách rodinných domů, panelových domů, administrativních budov nebo objektů v majetku obcí a měst, případně na střechách průmyslových objektů (tedy obecně střešních systémů) a do větších systémů (solárních parků), které pro svou instalaci vyžadují zvláštní pozemek. Zásadní výhodou fotovoltaiky jakožto energetického zdroje je skutečnost, že energie může být vyráběna decentralizovaně přímo v místě její spotřeby, zejména v případě instalací na střechách budov. Máte otázky? Kontaktujte nás.

Střešní a fasádní systémy pro výrobu elektřiny

Tyto instalace mají nespornou výhodu v tom, že střecha je prostorem obvykle jinak nevyužitelným, v některých evropských zemích (nikoliv v ČR) výkupní cena zohledňuje fakt, zda je elektrárna na budově nebo na zvláštním pozemku a v tomto smyslu střechy a fasády vzhledem k racionálnímu využití plochy mírně zvýhodňuje. Střešní systémy jsou připojovány do elektrorozvodů daného objektu, což může být nevýhodou, protože velikost budovaného systému je závislá na kapacitě elektrické přípojky objektu a velikost fotovoltaického systému tak může být přípojkou limitována. Dalším potenciálním limitem střešních systémů je nosnost některých rozlehlých plochých střech, nicméně roznášecí instalační konstrukce lze dimenzovat tak, aby ani toto nebyl větší problém, fotovoltaický systém lze například nainstalovat i vodorovně při přibližně 10% ztrátě výkonu oproti optimálnímu sklonu. Instalace na fasády je možná buďto kolmo, tedy přímo na fasádu při ztrátě výkonu oproti optimálnímu sklonu přibližně 30%, nebo lze optimálního sklonu dosáhnout pomocí podpěrných konstrukcí na fasádu přimontovaných. Montáže na budovy mohou mít rozličné podoby, lze využít různých architektonických prvků budovy, nebo samotné panely použít jako architektonický prvek. Instalace na budovách mají nespornou výhodu ve faktu, že vyrobenou energii je možné spotřebovat přímo v budově a šetřit tak náklady na energii, kterou by jinak bylo nutné nakoupit, přičemž tyto náklady rostou úměrně s růstem cen elektrické energie - realizovaná úspora tak v čase roste a elektrárna je tedy tím výhodnější, čím vyšší jsou ceny elektrické energie.

Fotovoltaické elektrárny instalované na pozemku (solární parky) - JR SOLAR CZ dává rady...

Jde obvykle o velké systémy o výkonech v rádech stovek kWp až MWp, které výkonnostně limitovány výhradně velikostí a charakterem (sklonem) pozemku a dále dostupností dostatečně kapacitní elektrické přípojky (vedení 22kV, 35kV nebo 110kV) pro dodávání energie do rozvodné sítě nebo do regionální distribuční sítě. Plocha panelů o nominálním výkonu 1kWp činí přibližně 8 metrů čtverečních (mono nebo polykrystalických), plocha potřebného pozemku pod panely je v případě budování v několika řadách přibližně 2.5 násobek plochy panelů, protože mezi jednotlivými řadami panelů musí být takové rozestupy, aby si panely navzájem nestínily. Nároky na velikost pozemku jsou tím menší, čím více je pozemek jižně svažitější, tedy pokud mohou být jednotlivé řady mírně nad sebou - nejsou nutné tak velké rozestupy mezi jednotlivými řadami. Celý pozemek je nutno z bezpečnostních důvodů oplotit, nebo jinak zamezit přístupu neautorizovaných osob do prostoru elektrárny. Vhodný pozemek je nutno vybrat tak, aby v jeho blízkosti bylo buďto vysokonapěťové vedení, velkou výhodou je pozemek v blízkosti rozvoden 110kV, protože obvykle odpadá problém s kapacitou vedení, případně je možné vybudovat samostatné vedení přímo k rozvodně. Fotovoltaická elektrárna v těsném sousedství obytných budov není žádným problém, neexistují žádné zákonné ani formální limity pro vzdálenost FV elektráren od budov, elektrárna nevydává žádné záření ani žádné hlukové emise, je však nutné záměr o umístění elektrárny dopředu řešit s místní samosprávou a předejít tak možným pozdějším nedorozuměním. Souhlas obce, v jejímž katastru je plánována výstavba sluneční elektrárny je nedílnou součástí žádosti o připojení výrobny. Fotovoltaické elektrárny se neobejdou bez nutné údržby (odstraňování sněhu, sekání trávy, údržba konstrukcí) a ostrahy, kterou musí provádět zaměstnanci investora, blízkost obydlí může usnadnít problém při hledání vhodného personálu. Elektrárnu je možné umístit i na pozemek pastvin a skot využívat pro spásání trávy pod panely, je tak beze zbytku využit pozemek a odpadá část nutné údržby.

Samotná technická realizace fotovoltaické elektrárny probíhá v úseku od panelů po trafostanici, vybudování potřebného vysokonapěťového vedení zajišťuje firma provozující distribuční síť, náklady na tuto přípojku se dle vyhlášky 51/2006 Sb. rozdělí mezi investora a distributorskou společnost. Dostupnost již vybudované vlastní trafostanice může znamenat úsporu investičních nákladů, výhodou z tohoto pohledu mohou být staré výrobní nebo zemědělské areály nebo brownfields.

Chcete se dozvědět více o problematice slunečních elektráren, fotovoltaických článků, návratnosti FVE, době trvání slunečního svitu v místě Vašeho bydliště ? Klikněte ZDE.